Jedeme na festival Povaleč 2025

Letní dny, hudba, divadlo a samozřejmě film. I letos se naše projekce stanou součástí multižánrového festivalu Povaleč, který už od roku 2006 oživuje malebnou vesničku Valeč na Karlovarsku. Tentokrát se na tebe budeme těšit hned se třemi snímky: Ještě nejsem, kým chci být; Ta druhá a Reportáž psaná na benzínce.

Akce

Sdílet:

Festival, za nímž stojí parta nadšenců s láskou ke kultuře a touhou dělat věci jinak, nabízí nevšední zážitky v přátelské a nekomerční atmosféře. Další informace a aktuality najdeš na webových stránkách.

8. 8., 11:05 – Ještě nejsem, kým chci být

Klára Tasovská, 2024, Česko, Slovensko, Rakousko, 91 min.

Skrze unikátní syrové fotografie doby a upřímné deníkové zápisy film Ještě nejsem, kým chci být vtahuje diváky do skrytého světa Libuše Jarcovjákové – nebojácné mladé umělkyně, která v komunistickém Československu hledá pravdu a svobodu. Navzdory státní represi obrací objektiv sama na sebe, na zapomenutá zákoutí Prahy i na ty, kdo žijí na okraji společnosti: migranty, queer komunitu a underground.

Po tragické události utíká do Berlína, kde však naráží na obtíže při hledání práce i osobních vztahů. Po návratu do Tokia sice nachází komerční úspěch, ale nikoli osobní naplnění. Když se železná opona začíná chvět, Libuše cítí neodolatelné volání zpět – k městu, které ji utvářelo, a k něčemu, co nikdy nedokázala zachytit objektivem.

Vizuálně strhující a poetické dílo, tvořené výhradně z fotografií Libuše, není jen portrétem jedné umělkyně, ale také meditací o paměti, odporu a neuchopitelnosti sebe sama.

8. 8., 15:15 – Ta druhá

Marie-Magdalena Kochová, 2024, Česko, Slovensko, 87 min.

Johana právě oslavila osmnácté narozeniny a je připravena odejít na univerzitu a začít si hledat své místo ve světě. Její cesta k samostatnosti ale není vůbec jednoduchá. Domácí život se z velké části točí kolem její mladší sestry Rózy, která žije s atypickým autismem a mentálním postižením. Johana je pro Rózu víc než jen sestra, je její důvěrnicí, kamarádkou i pečovatelkou. Jak se den odchodu blíží, nadšení střídají pocity viny a zodpovědnosti. Zvládnou to rodiče bez ní? A co je důležitější, bude Róza v pořádku bez své nejbližší spřízněné duše? Tento intimní dokument o dospívání je něžným portrétem sesterské lásky, obětavosti a tiché síly citů nejen k druhým, ale i k sobě samé.

9. 8., 15:30 – Reportáž psaná na benzínce

Zora Čápová, 2024, Česko, 54 min.

Ivana Svobodová z Respektu nepíše od stolu – její reportáže vznikají v terénu, často v přímém střetu s těmi, kdo věří konspiracím. Film sleduje proměnu české veřejné debaty, kde se fakta a názory mísí v ideologickém boji. Kdo má pravdu? Kdo určuje autoritu v době, kdy jí lidé nevěří? A co dnes znamená dělat novinařinu? Konfrontační portrét novinářky nabízí hlubší pohled na svět, v němž dialog naráží na zdi nedůvěry.