Editorka: Hana Kulhánková
Jak postupovat krok za krokem při organizaci projekce? Filmy se nemusí promítat jen v kině, ale třeba i v kavárně, galerii, knihovně nebo na lodi. KineDok díky dlouhodobým zkušenostem s pořádáním projekcí v alternativních nekinových prostorech zveřejňuje manuál složený z příkladů míst dobré praxe.
Vyzpovídali jsme desítky organizátorů kulturních akcí v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Chorvatsku, Rumunsku a Gruzii, kteří se s námi podělili o své odsvědčené postupy. V online manuálu se dozvíte více o tématech, jako je budování komunity, řešení technických problémů, právních záležitostí, propagace a efektivní komunikace, hledání nového publika nebo plánování doprovodného programu.
Kapitola zkoumá složitý charakter dokumentárních filmů a otázky kolem jejich definice. Diskutuje o vlivu tvůrčího zpracování na realitu a subjektivitě tvůrců*kyň. Text zároveň představuje KineDok jako inovativní platformu umožňující debatu mezi tvůrci*kyněmi a diváky*čkami. Autor klade důraz na kolektivní povahu filmu a sílu komunitního sdílení, které KineDok přináší.
František Horvát
Vystudoval obor Teorie a praxe audiovizuální tvorby na UTB ve Zlíně a během studií opakovaně vedl produkci festivalu REC FEST. Dva roky byl vedoucím Ateliéru Audiovizuální tvorby na stejné univerzitě. Pracuje jako scénárista a dramaturg pro ČT, v roce 2021 založil produkční společnost zeroin. Je producentem filmu Ostrov svobody a nyní připravuje premiéru prvního celovečerního kinodistribučního projektu z FMK UTB Byt či nebýt.
Kapitola se zaměřuje na stavební kameny tvé komunity. Pořádat kulturní akci s projekcí dokumentu znamená dělat ji pro lidi, kteří ji uvidí, užijí si ji a budou o ní diskutovat s ostatními. Jen tak se filmům daří propojovat nejen různá témata a jevy, ale i lidi z různých prostředí. Být součástí sítě KineDok znamená vytvářet a posilovat komunitu lidí, kteří mají rádi dokumentární filmy, protože tyto filmy odrážejí jejich vlastní život, rozšiřují jejich znalosti o světě, iniciují diskuze o složitých otázkách a vytvářejí prostor pro sdílení, propojení a společný smích. V této kapitole se zaměříme na aspekt vytváření komunity při promítání filmů, protože komunita není něco, co vzniká spontánně, ale musí se postupně budovat. Pojďme začít.
Veronika Hanáková
Vystudovala Filmová studia a Nová média na Univerzitě Karlově v Praze. V minulosti spolupracovala s filmovými festivaly v České republice, ať už to byl Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava nebo queer filmový festival Mezipatra. V současné době pracuje na kulturním programu Kampusu Hybernská, který je také promítacím místem KineDok.
Kapitola zkoumá rozmanité prostory, kde se dokumentární filmy mohou promítat. Možnosti jsou neomezené, od tradičních kin až po netradiční místa, jako jsou kavárny, galerie a kina pod širým nebem. Navzdory tomuto širokému spektru míst nachází kapitola společný základ v důležitosti organizátorů*ek a přístupu Do It Yourself (DIY), který prostupuje celou komunitou KineDok. Právě tento přístup "udělej si sám" činí KineDok jedinečným a pomáhá mu stát se centrem nadšenců*kyň dokumentárního filmu.
Szabolcs Szirony
Narodil se v Budapešti a vystudoval kulturní antropologii na univerzitě v Miskolci. V budapešťských klubech organizoval komunitní dokumentární kino, které představovalo mladé maďarské režiséry*ky a později se rozšířilo i na mezinárodní filmy. Spoluzaložil budapešťský festival dokumentárních filmů Budoku a pomohl mu vyrůst ve významnou událost. V současnosti se podílí na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Verzió, maďarském KineDoku a vyučuje teorii dokumentárního filmu na univerzitě v Szegedu. Režíruje také svůj celovečerní debut a zastává názor, že dokumentární filmy mají sílu, neboť nabízejí intimní, reflexivní pohledy a rozšiřují chápání světa diváků*ček.
Zsombor Szabolcs Pál
Zsombor Szabolcs Pál vystudoval historii. Pracuje v malém nakladatelství a pomáhá KineDoku s překlady.
S online streamováním filmů a možnostmi domácího kina, které jsou dnes tak snadno dostupné, je důležitější než kdy jindy vytvořit něco, co diváci*čky nemohou zažít doma. Filmovým nadšencům*kyním se často doporučuje jít ještě o krok dál a vytvořit událost, na kterou diváci*čky jen tak nezapomenou. Realita ale může být úplně jiná například v zemi jakou je Gruzie. Od poslední velké distribuce filmu, který se plošně promítal v 50 kinech zároveň, nás dělí téměř 30 let. Mladí gruzínští nadšenci*kyně, kteří si kladou za cíl vdechnout bývalým sovětským kulturním institucím v jejich malých městech a vesnicích nový život a koncept, se na své cestě potýkají s mnoha technickými problémy.
Mariam Jachvadze
Má profesionální zkušenosti z více než desetileté praxe v médiích. Vystudovala školu médií, umění a designu na Westminsterské univerzitě v Londýně a pracovala jako videoreportérka a producentka. V roce 2019 se připojila k týmu Chai Khana jako manažerka mediální produkce. Věří v sílu vizuálního vyprávění příběhů a vždy ji nejvíce bavilo vyprávět příběhy, na kterých záleží. Má zkušenosti s mezinárodními médii, jako jsou BBC, The Wall Street Journal a Vice News. Je také spoluzakladatelkou a členkou KSELI - sítě organizací a lidí zasazujících se o revitalizaci opuštěných kin a kulturních prostor v regionech Gruzie.
Každou sezónu vytvoří KineDok katalog 12-16 filmů, z nichž si promítači*ky mohou vybrat, které budou pouštět ve svých promítacích místech. Každý organizátor*ka má vlastní tvůrčí proces, který stojí za každou akcí a celkovým programem, který zahrnuje dokumentární filmy a doprovodné akce. Na základě našich zkušeností jsme určili sedm kritérií, která je třeba zohlednit při výběru vhodných filmů pro místní program KineDok.
Andreea Bratosin
Andreea Bratosin má více než 12 let zkušeností s koordinací kulturních projektů. Od roku 2015 je součástí týmu One World Romania a koordinuje program KineDok v Rumunsku. Andreea je propagátorkou dokumentárního filmu a v průběhu let zprostředkovala řadu filmových projekcí s diskusemi.
Každý kulturní prostor je jedinečný, stejně jako každý promítaný film. Má své potenciální diváky*čky. Kdo vlastně jsou? Komunikace je jedním z nejdůležitějších prostředků v našem každodenním životě. Díky ní se vzájemně spojujeme, poznáváme, předáváme si nebo vyměňujeme informace. S příchodem sociálních sítí a rozvojem médií je komunikace paradoxně mnohem náročnější. V šumu velkého množství informací je potřeba zaujmout. Na to, abyste nejen oslovili, ale i upoutali pozornost možných návštěvníků, je důležitá správně nastavená komunikace – dobře cílený marketing a PR. Jako by byla na míru ušitá nejen pro váš kulturní prostor, ale i pro film, který chcete promítat.
Mária Hejtmánková
Od roku 2000 se věnuje produkci a PR kulturních projektů. Spolupracovala s vydavatelem K. K. Bagalem, režisérem P. Barabášem nebo s divadlem SkRAT (div. festival Pro-téza). Spolupodílela se na tvorbě dokumentární série Fetiše socializmu (rešerše a PR). Byla PR manažerkou např. filmu Anjeli (r. R. Šveda), Mezinárodního festivalu animace Fest Anča, krátkého filmu Žltá (r. I. Šebestová), seriálu Chochmesovci, dokumentárního cyklu Fetiše Nežnej revolúcie, mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jeden svět, produkčního studia Fool Moon (Mimi a Líza, Websterovci, Kamene) a pomáhala s PR filmu Jak jsem se stala partyzánkou (r. V. Lacková).
V této kapitole se dozvíš, jak si najít a udržet publikum zapojením komunity a zaměřením se na filmovou výchovu, odvážnými programovými rozhodnutími a pořádáním doprovodných akcí, kreativními propagačními kampaněmi a proměnou kina v obývací pokoj.
Dina Pokrajac
Dina Pokrajac je filmová kritička, dramaturgyně a kurátorka působící v Záhřebu. Pracuje pro organizaci Restart, která se zaměřuje na produkci, vzdělávání, distribuci a jako manažerka Dokukino KIC a vzdělávacího programu Masterclass. Je uměleckou ředitelkou festivalu Subversive, selektorkou a koordinátorkou DOXXL pro ZagrebDox a kurátorkou řady mezioborových projektů kombinujících film a kritickou teorii. Byla editorkou více než 20 knih z oblasti filozofie, politologie a filmové teorie. Je prezidentkou Chorvatské společnosti filmových kritiků.
"Gruzínská kinematografie je v ohrožení", "Umění žije a je nezávislé", to jsou hesla, která v posledních měsících nejčastěji slyšíte a čtete při diskusích o kulturní scéně a její budoucnosti v Gruzii. Filmoví profesionálové*ky organizují od poloviny roku 2023 protesty proti krokům gruzínského ministerstva kultury. Probíhající změny a reformy v této oblasti mohou mít významný dopad na vznikající oblast nového gruzínského dokumentárního filmu a boj za nezávislost ještě zdaleka není u konce.
Mariam Jachvadze
Má profesionální zkušenosti z více než desetileté praxe v médiích. Vystudovala školu médií, umění a designu na Westminsterské univerzitě v Londýně a pracovala jako videoreportérka a producentka. V roce 2019 se připojila k týmu Chai Khana jako manažerka mediální produkce. Věří v sílu vizuálního vyprávění příběhů a vždy ji nejvíce bavilo vyprávět příběhy, na kterých záleží. Má zkušenosti s mezinárodními médii, jako jsou BBC, The Wall Street Journal a Vice News. Je také spoluzakladatelkou a členkou KSELI - sítě organizací a lidí zasazujících se o revitalizaci opuštěných kin a kulturních prostor v regionech Gruzie.
Následující kapitola popisuje několik vzdělávacích programů vytvořených pro děti, dospívající a mladé dospělé v Dokukino KIC v Záhřebu, to, co se z nich organizátoři*ky naučili, a jejich snahu podpořit účast a demokratizovat proces výběru, výroby a distribuce filmů.
Dina Pokrajac
Dina Pokrajac je filmová kritička, dramaturgyně a kurátorka působící v Záhřebu. Pracuje pro organizaci Restart, která se zaměřuje na produkci, vzdělávání, distribuci a jako manažerka Dokukino KIC a vzdělávacího programu Masterclass. Je uměleckou ředitelkou festivalu Subversive, selektorkou a koordinátorkou DOXXL pro ZagrebDox a kurátorkou řady mezioborových projektů kombinujících film a kritickou teorii. Byla editorkou více než 20 knih z oblasti filozofie, politologie a filmové teorie. Je prezidentkou Chorvatské společnosti filmových kritiků.
Tento krátký úvod do distribučního systému KineDok ti pomůže vytvořit si vlastní promítací místo díky našim zkušenostem a katalogu filmů. Poskytneme ti 101 návod jak vybudovat komunitní kino od prvních malých krůčků až po velké pravidelné projekce.
Szabolcs Szirony
Narodil se v Budapešti a vystudoval kulturní antropologii na univerzitě v Miskolci. V budapešťských klubech organizoval komunitní dokumentární kino, které představovalo mladé maďarské režiséry*ky a později se rozšířilo i na mezinárodní filmy. Spoluzaložil budapešťský festival dokumentárních filmů Budoku a pomohl mu vyrůst ve významnou událost. V současnosti se podílí na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Verzió, maďarském KineDoku a vyučuje teorii dokumentárního filmu na univerzitě v Szegedu. Režíruje také svůj celovečerní debut a zastává názor, že dokumentární filmy mají sílu, neboť nabízejí intimní, reflexivní pohledy a rozšiřují chápání světa diváků*ček.
Zsombor Szabolcs Pál
Zsombor Szabolcs Pál vystudoval historii. Pracuje v malém nakladatelství a pomáhá KineDoku s překlady.
Každý měsíc vám zašleme dávku čerstvých informací. Přihlašte se k odběru novinek.
Odesláním svého e-mailu, souhlasíte se zpracováním osobních údajů.