Premiéra FEINKOŠT 2025: O motýlech, pomerančích a královnách + diskuze s delegací

Filmy budou uvedeny v originálním znění pouze s anglickými titulky. Diskuze proběhne v angličtině.

Na jaře 1990 - mezi pádem Berlínské zdi a německým sjednocením - vyrážejí první občané bývalé NDR na Mallorcu. Pro mnoho z nich je ostrov místem touhy, známým z barevných pohlednic od příbuzných ze Západu. Krátký animovaný dokument rekonstruuje cestopis z archivních materiálů, dobových tisků a rozhovorů s pamětníky a propojuje animované pohlednice, dokumenty a prázdninové fotografie. Výsledkem je reportáž z doby plné komických, tragických i trapných setkání - příběh o svobodě cestovat, touze po barvách a pocitu sounáležitosti.

Jak vnímá svět desetiletý Vítek, který žije ve tmě? Krátký animovaný film nás zavádí do jeho každodenního života, kde hlavní roli hrají sluch, hmat a dětská představivost. Vítek popisuje své sny, strachy i chvíle smutku z nevidění, ale také radost z toho, že jeho ostatní smysly fungují jako „superschopnosti“. Prostřednictvím jeho vyprávění poznáváme, že i život bez zraku může být plný barev a odvahy.

Film je pomalým průzkumem prostorů, které prožila a ztratila během svého života paní Miko, nyní již velmi stařičká paní. Její příběhy uchované v mysli jako ve šnečí ulitě se propletly s těmi filmařky, která v blízkosti jejich společného domova zasněně přemítá o svém vlastním procesu stárnutí a pomalém umírání. Animované sekvence tohoto filmu procházejí vrstvami paměti a odhalují některé artefakty, stejně jako otisky a zlomy, které zůstávají po zmizení vzpomínek.

„Nevím, jestli to všechno zvládnu, protože držet v jedné ruce kočárek, v druhé knížku a ještě se k tomu snažit číst…“ - Viktorka je šestiletá holčička s neobyčejně laskavým pohledem na svět, žijící ve složitém rodinném prostředí. Díky jejímu osobitému pohledu s ní spoluprožíváme její každodenní dobrodružství i starosti. Navzdory těžkostem vidí Viktorka krásu tam, kde ji jiní snadno přehlédnou.

"Ráno 24. února jsme se s přítelem rozhodli odjet z Kyjeva do Irpině za jeho rodiči. Je pro mě těžké si události těch dní vybavit. Moje mysl vzpomínky na ně blokuje, upozaďuje, vymazává. Jediné, čím jsem si jistá, je to, že situace se každým dnem rychle zhoršovala."

Každé jaro volí Asparagusové sdružení v bavorském Schrobenhausenu chřestovou královnu. Během své roční vlády má jediný úkol: oslavovat a ztělesňovat kouzlo tohoto vznešeného zeleninového pokladu. Asparagus Dead, Cherries Red je radostnou poctou chřestu, zachycující sklizeň, výrobu a konzumaci této ušlechtilé zeleniny, i slavnosti s ní spojené.