Představujeme kolekci nových dokumentů pro sezónu 2024/25

Nechybí ani ceněná Světloplachost odehrávající se uprostřed války na Ukrajině a nedávný výherce České soutěže na festivalu Jeden svět, Poznámky z Eremocénu. To a mnohem více můžete díky našim projekčním místům zhlédnout v kavárnách, na lodích, v kostelech nebo třeba stodolách. Pojďte s námi okusit #KinoKdekoli a najděte si svou projekci.

„Formálně i stylově různorodé dokumenty představují aktuální podobu pohledů a přístupů evropských režisérů a režisérek ke společnosti, kultuře, své minulosti i budoucnosti, a tedy i tématům environmentálním a politickým. Na rozdíl od předchozích katalogů letos KineDok mezinárodně distribuuje též pásmo krátkých filmů, filmy zaměřující se na současnou Ukrajinu a filmy archivní. Výběrem se snažíme stejně jako protagonisté a protagonistky našich filmů mít oči na šťopkách a reflektovat žitou realitu střední a východní Evropy, jako komplexní a společenskou výzvu, ve které je klíčová společná sounáležitost a demokratické hodnoty,“ komentuje letošní výběr koordinátor KineDoku Dominik Vontor.

Jak vypadají vícenásobná hostitelská města olympijských her v době, kdy se zde právě žádné hry nekonají? Jaký je jejich olympijský mezičas?

Šok pro celý svět. Tisíce mrtvých a dvě nejvyšší budovy New Yorku srovnané se zemí. To je teroristický útok 11. září 2001. Situaci má stabilizovat diplomat a v té době nově předseda inspekční komise pro Irák - Hans Blix.

Ekologický dokument o příběhu otce a dcery a jejich ambiciózním snu jednou pro vždy pomoct klimatu.

Hlavní protagonista filmu Marvin žije se svojí rodinou v zahraničí. Pandemie Covid-19 jej geograficky izolovala od blízkých v rodném Česku, ovšem to není to jediné, co je rozděluje – Marvin se definitivně rozhodl podstoupit tranzici.

Co byste si řekli s verzí sebe sama z budoucnosti, kdybyste měli takovou příležitost? A co by se vaše budoucí já snažilo předat vám? Poznámky z Eremocénu jsou filmovým vzkazem v lahvi, který je poslán proti proudu času, aby nás nasměroval k lepším zítřkům.

Dvanáctiletý Nikita a jeho kamarádka Vika hledají štěstí, které jim vzala válka, ukrývající se v bezpečí charkovského podzemí.

Mladá ukrajinská divadelní režisérka nás zve, abychom spolu s ní pátrali po dnešních Hamletech. Její divadelní inscenace se stává východiskem strhujícího obrazu mladé ukrajinské generace, která je poznačená válkou a obdobím velkých politických změn.

Je možné skrze jeden film ohledat něco tak komplexního, jako je lidská osobnost a povaha? Obzvlášť u komplikovaných osobností politické historie, jakou bezesporu byl Alexander Dubček? Film Všichni lidé budou bratři si klade tuto otázku a zároveň nechává publikum, aby si samo odpovědělo na otázku, kdo vlastně Dubček byl.

Každá národní kinematografie má tvůrčí generace, které jdou těsně za sebou a navzájem se ovlivňují. Ať už jako kolegové, jako učitelé a žáci, jako přátelé, kteří si sdílejí inspirace večer po hospodách. Jak spolu na těchto úrovních fungují poslední tři generace slovenského dokumentu?

Ani jeden nemají kde bydlet, se vzájemným pochopením si ale vytváří společný úkryt kdesi v maďarské divočině. Časosběrný portrét překvapivého přátelství náctileté dívky procházející tranzicí a dobrosrdečného šedesátníka.

Dva romští muži se vydávají do Budapeště, aby natočili muzikál o svém životě. Radostný i melancholický dokument, v němž se kreativita a touha po sebevyjádření stává metodou, kterou čelit politickému útlaku, i terapií.

Dopisová kronika přátelství dvou žen, které dělí tisíce kilometrů mezi Íránem a Rumunskem, a zároveň pozoruhodně sestříhaná filmová esej, ohlížející se za nenaplněnými sny o lepší budoucnosti v druhé polovině 20. století.

Autobus plný rumunských pasažérů z různých společenských pozadí se vydává na cestu, na níž se všichni z nich budou muset konfrontovat s vlastní vírou i rozcházejícími se životními zkušenostmi. Sociologická dokumentární road movie, putující za odkazem kněze Arsenie Bocy.

Tea Vidović Dalipi je režisérkou i protagonistkou osobně laděného dokumentu, který skrze příběh jednoho manželského páru zkoumá nelehké otázky kulturní rozdílnosti, každodenního rasismu a překonávání vlastních předsudků.

Za jednou zkrachovalou společností mohou stát stovky různých lidských příběhů. Kritický pohled na každodenní důsledky korupce v politice a také elegie za továrnu, která ještě nedávno pro své zaměstnance představovala významnou část života.

Jak moc absurdních rozměrů může dosáhnout politický populismus? V Gruzii o tom ví své. Sliby, které politické strany činí své potenciální voličské základně, nemusí obsahovat pouze hmotné dary a nesplnitelné předvolební prohlášení. Mohou se týkat také vašeho chrupu.

„Zapomenutá minulost je vzpomínkou, která chybí v našem kolektivním vědomí.“ Stejně jako místa, která zmizela ze světa a postupně mizí i z naší paměti. Jako například gruzínská nemocnice Abastumani, která již není, ale díky filmovému médiu by z našeho kolektivního vědomí zmizet nemusela.

Spolu s klimatickou aktivistkou Sarah, putujeme po různých místech napříč Evropou, abychom si vyslechli lidi, kteří se snaží zastavit globální ekologickou katastrofu řešením lokálních problémů.

Výběr krátkých filmů představující pestrý mix příběhů a pohledů na svět, které se dotýkají rozmanitých aspektů lidského života v různých koutech Evropy – od politických protestů v České republice až po každodenní situace v Gruzii.

• Vox Populi (Josef Švejda, 2022, Česká republika, 20 min)

• Nejkrásnější kout na širém světě (Róbert Mihály, 2022, Slovensko, 25 min)

• Budapešťské silo (Zsófia Paczolay, 2022, Nizozemsko, Maďarsko, Portugalsko, Belgie, 25 min)

• Trať Knin-Zadar (Melita Vrsaljko, 2023, Chorvatsko, 15 min)

• Deník dopravní zácpy (Dea Tcholokava, 2023, Gruzie, 18 min)

Dokument zachycuje osudy lidí i dějinné události perspektivou jedné Košické plovárny za 66 let její existence.

Mladé ženy ze socialistického Maďarska hledají své štěstí a šanci na kontakt se zahraničním konzumem skrze známost s italským mužem. Jak tato idylka dopadne?