Následující kapitola nastiňuje zkušenosti chorvatského Dokukina s komunitními projekcemi pro různá publika. Náš program se primárně řídí aktuálním společenským děním. Promítáme filmy, které umělecky a inovativně řeší společensky a politicky relevantní témata (např. gentrifikaci, nerůst, ekologii, migraci, koloniální dědictví, ochranu veřejných statků a společných zdrojů, rovnost pohlaví a genderů, sociální změnu, otázky demokratizace a participace, média a veřejnou sféru a alternativní ekonomické modely). Podporujeme kontroverzní a ožehavá témata a pobízíme k dialogu na moderovaných diskuzích po promítání. Vítáme různé názory a podněcujeme otevřené kritické myšlení.
Navázali jsme intenzivní spolupráci s veřejnými organizacemi a odborníky z různých oborů, včetně politologie, sociologie, filozofie, ekologie, antropologie, historie či ekonomie. Chceme totiž kontextualizovat témata, která jsou v některých dokumentech rozvíjená, a to zeširoka a interdisciplinárně. Na sociálních sítích se často setkáváme s ostrou reakcí a kritikou od příslušníků opačného politického spektra, kterým se nelíbí některé naše promítané filmy. Zejména ty, které se zabývají Jugoslávií a bývalým režimem nebo spornými historickými událostmi. Jsou to bolestivá místa naší společnosti a kolektivní paměť je bohužel neustále vymazávána a přepisována. My ale věříme, že umění je spjaté s politikou a že je naší povinnosti takové kontroverzní debaty iniciovat. Dokumentární filmy pomáhají otvírat mysl a rozvíjet empatii a porozumění.
Dramaturgická rozhodnutí
„Nebudu tvrdit, že je to lehké, protože není. Do vybudování diváctva jde tolik úsilí, a pak stačí jeden jediný krok vedle a svoje publikum nenávratně ztratíš. Program je potřeba neustále aktualizovat, zkoušet nové věci a vypilovávat ty stávající. Ten nejlepší pocit zadostiučinění se dostaví, když ti přijde hned po promítání někdo poděkovat. V tu chvíli vidím účel a smysl naší práce.“
Ana
Nejprve si jako dramaturg nebo dramaturgyně musíš definovat cílové publikum. Když se snažíme oslovit úplně všechny, může se stát, že nakonec neoslovíme nikoho. Nikdy se nezavděčíš všem a není nic špatného na tom začít u sebe a svých preferencích. Perou se v nás totiž dva protichůdné názory. Sice chceme budovat co největší a nejrozmanitější diváctvo, ale zároveň chceme promítat filmy a vybírat témata, která osloví konkrétní publikum a trefí se do vkusu jen hrstce diváků.
Dramaturgové musí vyhovět cinefilům, kteří ocení jejich přehled a vytříbený vkus, ale zároveň musí zůstat přístupní široké veřejnosti, u níž nejsou dokumentární filmy na prvních příčkách sledovanosti. Druhou uvedenou skupinu je třeba nalákat konkrétním tématem nebo v ní vzbudit zvědavost dobře mířenou PR kampaní.
Tvým cílem je, aby si z promítání všichni odnesli dobrý pocit a chtěli přijít zas. Sázkou na jistotu jsou například biografické nebo hudební dokumenty. U dokumentárních filmů diváky primárně zajímá téma a ne všichni nutně ocení jejich umělecký rozměr. Naším úkolem je tohle změnit.
Teď přichází moment, kdy si sepíšeš důležitá a naléhavá témata (často přehlížená jinými kulturními akcemi), která ve tvojí komunitě rezonují. Pak se pokus najít takové filmy, které se jimi zabývají relevantním a umělecky podnětným způsobem. Můžeš téma vymyslet sám/sama, zorganizovat brainstorming se svým týmem, zeptat se lidí v okolí nebo se nechat inspirovat aktuálním děním v médiích a na sociálních sítích.
Dobrým odrazovým můstkem je katalog KineDoku. Například můj favorit roku 2021, film Zkrocená zahrada krásně demonstruje, jak lze spojit všechny tři typy diváků a dokument s náročným tématem. Vizuálně strhující filmová báseň oslovuje cinefily, ale na svůj poutavý příběh o odolnosti přírody a lidské nenasytnosti a chamtivosti naláká i širší publikum. V posledních letech u našich diváků bodovala ekologická témata, zejména u těch mladších.
Nepodceňuj svoje publikum, nepovyšuj se, ale ani bezhlavě nevyhovuj každému jeho rozmaru. Někdy je třeba jít na jistotu a naplánovat pohodový film, který bude mít zaručeně úspěch, nebo i film natočený známým travel blogerem. Obecně by ale na tvém programu měl být poznat tvůj rukopis, takže se neboj jít i do odvážnějších kreativních rozhodnutí. Zároveň bys měl/a být co nejvíc inkluzivní a otevřený/á návrhům z tvojí komunity. Naši diváci nás například oslovují na sociálních sítích, prostřednictvím e-mailu nebo dotazníků, které někdy po projekci rozdáme.
V kině jako v obýváku
Nezapomínej na to, že promítání dokumentárního filmu je společenská událost. Pro Dokukino je důležité promítat v útulné a komorní atmosféře, aby měli diváci pocit, že sedí na pohodlném gauči v obýváku, ale zároveň se můžou zapojit do diskuze s tvůrci a dramaturgy. S našimi návštěvníky pravidelně komunikujeme a ochotně reagujeme na všechny jejich připomínky a podněty.
Často od nich dostáváme zprávy typu „měli byste promítnout tohle“ nebo „tohle byl skvělý večer.“ Možná to zní jako klišé, ale pokud se ti v práci nelíbí, ostatní to z tebe vycítí a přestanou za tebou chodit. Naopak když z tebe bude vyzařovat vášeň pro to, co děláš, nakazíš dobrou náladou i ostatní. Chceme, aby naši diváci odcházeli spokojení, aktivně se akcí účastnili a nebáli se na cokoli doptat.
Někdy stačí malá gesta, aby se návštěvníci cítili vítáni a v pohodě. Třeba u nás si mohou do sálu vzít nápoje z baru nebo vlastní občerstvení. Taky máme moc rádi psi, takže pro ně máme vždycky nachystané misky s vodou a granulemi, aby si to u nás užili. Buď vstřícný/á a aktivně s diváky debatuj o promítaných filmech. Nebraň se kritice a vyslechni si ji s otevřenou myslí. I ti největší rýpalové ti někdy můžou vnuknout dobrou myšlenku.
Jsou filmy a pak jsou filmové zážitky
Jak vzbudit zvědavost veřejnosti?
To nejtěžší na projekcích je vzbudit zájem veřejnosti. Přiznejme si, že i se sebelepším a nadčasovějším snímkem můžeš mít problém upoutat pozornost diváků. Nestačí jen promítat filmy, musíš poskytovat zážitky. Premiéry v Dokukinu se neobejdou bez besed s filmovým štábem, panelových diskuzí a podobných mimořádných akcí.
S každým novým filmem si definujeme našeho cílového diváka. Kromě pravidelných reklam a propagace pořádáme každý měsíc speciální kampaně prostřednictvím různých komunikačních kanálů a nástrojů, kdy oslovujeme konkrétní publikum. Nejen že cílíme na filmové fanoušky, ale pro každý plánovaný film taky vytváříme síť kontaktů z řad nevládních organizací, asociací, značek a médií, která jsou s ním nějakým způsobem spjatá.
Například u promítání filmu King Skate jsme oslovili místní skejtovou a punkovou komunitu – skejtové a alternativní kluby jako Mochvara. Dokonce jsme objevili každoroční akci na Istrii s názvem Vladimir Skate Film Festival. Na projekci Paláců pro lidi jsme zase kontaktovali místní architekty, urbanisty, antropology a studenty designu a architektury. Postavili jsme kolem ní celý program, který jsme pojmenovali Architektura a paměť s panelovou diskuzí za účasti expertů a s dalšími podobnými filmy.
K filmu Sólo jsme přidružili diskuzi s klavírní virtuoskou Virnou Kljaković a psychiatrem Hrvojem Handlem, kteří se podělili o svoje zkušenosti a poskytli divákům jedinečnou přidanou hodnotu. Oslovili jsme i hudební školy a fakultní nemocnici psychiatrie Vrapče, která ve spolupráci se Společností chorvatských filmových kritiků pořádá pro své studenty a stážisty filmově-diskurzivní program s názvem Film a psychiatrie.
Snažíme se oslavovat filmovou kulturu, ale zároveň chceme zvýšit návštěvnost. Za tímto účelem organizujeme pestrý program akcí a k promítacímu sálu jsme přidali další zajímavé prostory jako kavárnu, ve které můžou probíhat diskuze, workshopy a přednášky, knihkupectví s nabídkou filmových časopisů a publikací nebo prostor na vystavování videoinstalací, filmových plakátů a fotografií. V neposlední řadě pořádáme open mic akce na téma promítaných filmů, novinek a dalších.
V červnu nám obvykle poklesne návštěvnost, a proto od začátku července do druhé poloviny září pořádáme venkovní projekce v Art Parku Zagreb, zelené oáze v samém srdci chorvatského hlavního města a ideálním místě ke zchlazení v horkých letních měsících. V roce 2023 jsme realizovali sérii velmi úspěšných projekcí pod názvem Doksi u Kleti v revitalizovaném prostoru obývaném začínajícími umělci a profesionály v kultuře. Hledáme spojence u místních umělců, aktivistů, řemeslníků a občanských iniciativ, čímž naše projekce dáváme do širšího kontextu a propojujeme s jinými událostmi, jako jsou koncerty, workshopy, street art nebo bleší trhy. Jednou takovou iniciativou je třeba Plastic Free July, v rámci níž promítáme dokumenty s ekologickou tématikou ve spolupráci s neziskovkou Zelena akcija.
1. Sleduj aktuální dění, identifikuj společensky a politicky relevantní témata a podněcuj diskuze
2. Neboj se odvážnějších kreativních rozhodnutí a nepodceňuj svoje publikum
3. Zapoj komunitu, buď otevřený/á novým návrhům a rozšiř si obzory
4. Podnikej malé kroky, aby se tvoji diváci cítili pohodlně a aby na promítání chodili pravidelně
5. Nepromítej filmy, poskytuj nezapomenutelné zážitky
6. Vybuduj si rozsáhlou síť kontaktů a propaguj každý film prostřednictvím přizpůsobeného a originálního digitálního marketingu
7. Zajisti doplňkové aktivity (workshopy, představení, výstavy, koncerty atd.)
Zdroje a poznámky
FOTOGRAFIE:
BISTRIČIĆ, Sanja; ŠARLIJA, Zoe; MAGZAN, Anto; PLANINC, Borut, BERDAIS, Klara a Leonardo KLANCIR
Archiv našeho promítacího místa (Dokukino)
Žijeme dokumentem, buďte u toho s námi.
Každý měsíc vám zašleme dávku čerstvých informací. Přihlašte se k odběru novinek.
Odesláním svého e-mailu, souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
